Elatusapulaskuri - eKollega

Ealihanveahkkerehkenasti

Rehkenasti vuođđuduvvá vuoigatvuođaministeriija jagi 2007 addin rávvagii máná ealihanveahki sturrodaga árvvoštallama várás. Ráva lea luonddu dáfus neava ja fállá vástádusaid lagamustá dábálaš ealihandáhpáhusaide.

1.12.2019 rájes rehkenasti heive dáhpáhusaide, mas mánná ássá nuppi vánhema luhtte. Vuorroássandilis rehkenasti ii leat dakkárin doaibmevaš. Rehkenasti deavdimii dárbbašuvvojit guktuid vánhemiid dieđut. Juos háliidat geavahit rehkenastiin du oažžun rehkega deaivvadeamis mánáidgohcciin, printe dán siiddu iežat fárrui.

Vuoi máná ealiheapmi sihkkarastošii maiddái fáhkkatlaš eallinnuppástusain, gánneha virggálaš ealihansoahpamuša bargat dallege, go gáiddus- ja lagašvánhen bastiba soahpat ealiheamis gaskaneaskka. Omd váttes lápmašuvvandáhpáhusas vánhen ii kánske bastte šat fuolahit ealihanáššiin iešráđálaččat, iige vealttakeahttá bastte bargat maiddái ealihansoahpamuša. Goittotge dušše mánáidgohcci dahje rievtti nannen ealihansoahpamuš lea ollašuhttingelbbolaš.

Rehkenastis leat váldon vuhtii indeaksabajideamit jahkái 2022.

Beaiváiduvvon ealihanveahkkerehkenasti lea geavahusas sámegillii čakčat 2024. Dalá sámegielat rehkenastit eai váldde vuhtii vuorroássama.

Käytä laskuria suomeksi

1. Álgodieđut

Galle oktasaš, vuolleahkásaš máná lagaš- dahje gáiddusváhnemis leat? Dása rehkenastojuvvojit lagašváhnema luhtte ássi lagaš- dahje gáiddusvánhema OKTASAŠ, vuollel 18-jahkásaš mánát, GEAIDDA DÁT EALIHANVEAHKKELUOITU GUOSKÁ.
Galle iežas, vuolleahkásaš máná lagašváhnema luhtte buohkanassii ásset? Dása rehkenastojuvvojit lagašvánhema luhtte fásta ássi lagašváhnema IEŽAS, vuollel 18-jahkásaš mánát. Lohku sisdoallá baicce buot mánáid geaidda dát ealihanveahkkeluoitu guoská, maiddái earáid lagašváhnema iežas mánáid, vaikko sii eai livččege lagaš- ja gáiddusváhnema oktasaš mánát.
Galle iežas, vuolleahkásaš máná gáiddusvánhema luhtte buohkanassii ásset? Dása rehkenastojuvvojit gáiddusváhnema luhtte fásta ássi gáiddusváhnema IEŽAS, vuollel 18-jahkásaš mánát, maiddái sii guđet eai leat gáiddus- ja lagašváhnema oktasaš mánát.
Leago lagašvánhen ođđa ássan/náittoslihtus?
Leago gáiddusvánhen ođđa ássan/náittoslihtus?

2. Mánáid dieđut

1. mánná

Máná ahki (jagi)?
Galle ija mánná lea gaskamearalaččat gáiddusváhnema luhtte /mb?

Máná ealiheami dárbu

€ / mb

Almmolaš eallingolut Mánáid dábálaš eallingolut meroštallojuvvojit automáhtalaččat ja ceahkkálastojuvvojit máná agi vuođul. Dábálaš eallingolut čoggojit goluin, mat gullet beaivválaš eallimii, ee. borramušas, biktasiin, gápmagiin, hygienas, telefovnnas, dihtoris, mátkkiin, lubmaruđas ja dábálaš buđaldandoaimma golut sihke gaskaboddosaš dahje uhca dearvvasvuođadikšun- ja dálkkasgolut, gaskaboddosaš skuvlengolut ja máná ossodat ruovttu gálvvuid háŋkengoluin. Mánáid dábálaš eallingolut meroštallojuvvojit automáhtalaččat ja ceahkkálastojuvvojit máná agi vuođul. Dábálaš eallingolut čoggojit goluin, mat gullet beaivválaš eallimii, ee. borramušas, biktasiin, gápmagiin, hygienas, telefovnnas, dihtoris, mátkkiin, lubmaruđas ja dábálaš buđaldandoaimma golut sihke gaskaboddosaš dahje uhca dearvvasvuođadikšun- ja dálkkasgolut, gaskaboddosaš skuvlengolut ja máná ossodat ruovttu gálvvuid háŋkengoluin.
Sierra golut	€ / mb
máná oassi ássangoluin
beaivedikšugolut Beaivedivššu duođalaš golut, goittotge eanemustá dakkár sturrodagas go dat livčče almmolaš beaivedivššus. Dán stuorat goluid sáhttá váldit vuhtii jus gáiddusvánhen leamašan mielde mearrideamen divrasut divššus dahje jus dat čuovvu máná ovdamuni (omd. guhkesáigásaš dikšungaskavuođa oahpes beaivedivššus ii dábálaččat gánnet botket).
skuvlamáná iđit- ja eahketbeaivedoaibma Iđit- ja eahketbeaivedoaimma hattit molsašuddet ee. lágideaddji sihke doaimma luonddu ja viidodaga mielde. Dás sáhttá váldit vuhtii doaimma ákkastallojuvvon goluid. Guovddážis leat máná sávaldagat ja goluid govttolašvuohta.
skuvlengolut Skuvlengolut sáhttet šaddat omd. oahppagirjjiin, lohkanbadjemávssuin ja skuvlamátkkiin. Oahppogeatnegasvuođa maŋŋá álggahuvvon oahpuid buohta eaktun sáhttá leat, ahte gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen skuvlejupmái ohcamis. Omd. logahatoahpahus gehččojuvvo dán áigge álbmotlahtu vuođđoskuvlejupmái gullevažžan, iige dan goluid vuhtii váldin danin eaktut gáiddusváhnema miehtama. Dás váldojuvvojit vuhtii govttolaš golut duođalaš sturrodagas, nappo dain geahpeduvvo oahpporuhta, mii vejolaččat máksojuvvo mánnái oahppodoarjjalága vuođul. Skuvlengolut sáhttet šaddat omd. oahppagirjjiin, lohkanbadjemávssuin ja skuvlamátkkiin. Oahppogeatnegasvuođa maŋŋá álggahuvvon oahpuid buohta eaktun sáhttá leat, ahte gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen skuvlejupmái ohcamis. Omd. logahatoahpahus gehččojuvvo dán áigge álbmotlahtu vuođđoskuvlejupmái gullevažžan, iige dan goluid vuhtii váldin danin eaktut gáiddusváhnema miehtama. Dás váldojuvvojit vuhtii govttolaš golut duođalaš sturrodagas, nappo dain geahpeduvvo oahpporuhta, mii vejolaččat máksojuvvo mánnái oahppodoarjjalága vuođul.
erenomáš astoáiggebuđaldusa golut Oassi mánáid dábálamos astoáiggegoluin lea juo váldojuvvon vuhtii almmolaš goluin. Goluid, mat leat eanet go unnimus meroštallon golut, mat bohtet erenomáš astoáiggebuđaldusas, sáhttá merket dása jus gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen buđaldusa álggaheamis dahje jus golut leat govttolaččat ja ákkastallojuvvon máná attáldagaid ja sávaldagaid vuođul.
dáhkádusmávssut Dás sáhttá váldit vuhtii omd. máná dáhpedorbme- ja buohcuvuođagoluid dáhkádusmávssuid goluid jus gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen dáhkádusa váldimis dahje mávssut leat muđuid ákkastallojuvvon. Ákkavuložin sáhttá doallat mánáid dábálamos dáhkádusaid jus mávssut leat govttolaččat
sierra dearvvasvuođadivššu golut Uhca dahje deivvolaš dearvvasvuođadivššu golut leat juo rehkenastojuvvon almmolaš goluide. Dás sáhttá váldit vuhtii omd. máná guhkesáigásaš, kronalaš buohcuvuođa dagahan goluid dakkár sturrodagas, mat dat livčče almmolaš dearvvasvuođafuolahusas
eará sierra golut Dása sáhttá árvvoštallama mielde merket eará, máná erenomáš dárbui laktáseaddji govttolaš goluid, mat leat joatkašuvvi ja stuorábut go unnimus rehkenastojuvvon golut.
Eallingoluid geahpádusat	€ / mb
mánáidruhta Ealihanveahki rehkenasttidettiin mánáidruhta dásseduvvo automáhtalaččat mánáid gaskka nu, ahte juohke máná oasil geahpádussan váldojuvvo vuhtii mánáidruđa gaskaárvu. Dássen dahkko, vaikko oassi gaskaárvvu vuođđun leahki lagašváhnema mánáid mánnáruđain ii livččiige gáiddus- ja lagašváhnema oktasaš mánáin.
máná dietnasat Deivvolaš dahje vátna dietnasiid ii dárbbaš váldit vuhtii. Jeavddalaš, uhcánačča stuorábuin nettosisaboađuin váldojuvvo vuhtii dakkár oassi, mainna máná sáhttá govttolaččat vuordit vástidit iežas ealiheamis.
máná kapitála sisaboahtu Dása merkejuvvojit máná dietnasat nettomearrin. Máná opmodat ii váldojuvvo vuhtii, jus dan mearri ii leat nu fuopmášahtti, ahte lea vejolaš govttolaččat vuordit ahte mánná geavaha oasi das iežas ealiheapmái.
MÁNÁ EALIHEAMI DÁRBU OKTIIBUOT	€ / mb

2. mánná

Máná ahki (jagi)?
Galle ija mánná lea gaskamearalaččat gáiddusváhnema luhtte /mb?

Máná ealiheami dárbu

( € / mb )

Almmolaš eallingolutMánáid dábálaš eallingolut meroštallojuvvojit automáhtalaččat ja ceahkkálastojuvvojit máná agi vuođul. Dábálaš eallingolut čoggojit goluin, mat gullet beaivválaš eallimii, ee. borramušas, biktasiin, gápmagiin, hygienas, telefovnnas, dihtoris, mátkkiin, lubmaruđas ja dábálaš buđaldandoaimma golut sihke gaskaboddosaš dahje uhca dearvvasvuođadikšun- ja dálkkasgolut, gaskaboddosaš skuvlengolut ja máná ossodat ruovttu gálvvuid háŋkengoluin. Mánáid dábálaš eallingolut meroštallojuvvojit automáhtalaččat ja ceahkkálastojuvvojit máná agi vuođul. Dábálaš eallingolut čoggojit goluin, mat gullet beaivválaš eallimii, ee. borramušas, biktasiin, gápmagiin, hygienas, telefovnnas, dihtoris, mátkkiin, lubmaruđas ja dábálaš buđaldandoaimma golut sihke gaskaboddosaš dahje uhca dearvvasvuođadikšun- ja dálkkasgolut, gaskaboddosaš skuvlengolut ja máná ossodat ruovttu gálvvuid háŋkengoluin.
Sierra golut
máná oassi ássangoluin
beaivedikšugolutBeaivedivššu duođalaš golut, goittotge eanemustá dakkár sturrodagas go dat livčče almmolaš beaivedivššus. Dán stuorat goluid sáhttá váldit vuhtii jus gáiddusvánhen leamašan mielde mearrideamen divrasut divššus dahje jus dat čuovvu máná ovdamuni (omd. guhkesáigásaš dikšungaskavuođa oahpes beaivedivššus ii dábálaččat gánnet botket).
skuvlamáná iđit- ja eahketbeaivedoaibmaIđit- ja eahketbeaivedoaimma hattit molsašuddet ee. lágideaddji sihke doaimma luonddu ja viidodaga mielde. Dás sáhttá váldit vuhtii doaimma ákkastallojuvvon goluid. Guovddážis leat máná sávaldagat ja goluid govttolašvuohta.
skuvlengolutSkuvlengolut sáhttet šaddat omd. oahppagirjjiin, lohkanbadjemávssuin ja skuvlamátkkiin. Oahppogeatnegasvuođa maŋŋá álggahuvvon oahpuid buohta eaktun sáhttá leat, ahte gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen skuvlejupmái ohcamis. Omd. logahatoahpahus gehččojuvvo dán áigge álbmotlahtu vuođđoskuvlejupmái gullevažžan, iige dan goluid vuhtii váldin danin eaktut gáiddusváhnema miehtama. Dás váldojuvvojit vuhtii govttolaš golut duođalaš sturrodagas, nappo dain geahpeduvvo oahpporuhta, mii vejolaččat máksojuvvo mánnái oahppodoarjjalága vuođul. Skuvlengolut sáhttet šaddat omd. oahppagirjjiin, lohkanbadjemávssuin ja skuvlamátkkiin. Oahppogeatnegasvuođa maŋŋá álggahuvvon oahpuid buohta eaktun sáhttá leat, ahte gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen skuvlejupmái ohcamis. Omd. logahatoahpahus gehččojuvvo dán áigge álbmotlahtu vuođđoskuvlejupmái gullevažžan, iige dan goluid vuhtii váldin danin eaktut gáiddusváhnema miehtama. Dás váldojuvvojit vuhtii govttolaš golut duođalaš sturrodagas, nappo dain geahpeduvvo oahpporuhta, mii vejolaččat máksojuvvo mánnái oahppodoarjjalága vuođul.
erenomáš astoáiggebuđaldusa golutOassi mánáid dábálamos astoáiggegoluin lea juo váldojuvvon vuhtii almmolaš goluin. Goluid, mat leat eanet go unnimus meroštallon golut, mat bohtet erenomáš astoáiggebuđaldusas, sáhttá merket dása jus gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen buđaldusa álggaheamis dahje jus golut leat govttolaččat ja ákkastallojuvvon máná attáldagaid ja sávaldagaid vuođul.
dáhkádusmávssut Dás sáhttá váldit vuhtii omd. máná dáhpedorbme- ja buohcuvuođagoluid dáhkádusmávssuid goluid jus gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen dáhkádusa váldimis dahje mávssut leat muđuid ákkastallojuvvon. Ákkavuložin sáhttá doallat mánáid dábálamos dáhkádusaid jus mávssut leat govttolaččat
sierra dearvvasvuođadivššu golutUhca dahje deivvolaš dearvvasvuođadivššu golut leat juo rehkenastojuvvon almmolaš goluide. Dás sáhttá váldit vuhtii omd. máná guhkesáigásaš, kronalaš buohcuvuođa dagahan goluid dakkár sturrodagas, mat dat livčče almmolaš dearvvasvuođafuolahusas
eará sierra golutDása sáhttá árvvoštallama mielde merket eará, máná erenomáš dárbui laktáseaddji govttolaš goluid, mat leat joatkašuvvi ja stuorábut go unnimus rehkenastojuvvon golut.
Eallingoluid geahpádusat
mánáidruhtaEalihanveahki rehkenasttidettiin mánáidruhta dásseduvvo automáhtalaččat mánáid gaskka nu, ahte juohke máná oasil geahpádussan váldojuvvo vuhtii mánáidruđa gaskaárvu. Dássen dahkko, vaikko oassi gaskaárvvu vuođđun leahki lagašváhnema mánáid mánnáruđain ii livččiige gáiddus- ja lagašváhnema oktasaš mánáin.
máná dietnasatDeivvolaš dahje vátna dietnasiid ii dárbbaš váldit vuhtii. Jeavddalaš, uhcánačča stuorábuin nettosisaboađuin váldojuvvo vuhtii dakkár oassi, mainna máná sáhttá govttolaččat vuordit vástidit iežas ealiheamis.
máná kapitála sisaboahtu Dása merkejuvvojit máná dietnasat nettomearrin. Máná opmodat ii váldojuvvo vuhtii, jus dan mearri ii leat nu fuopmášahtti, ahte lea vejolaš govttolaččat vuordit ahte mánná geavaha oasi das iežas ealiheapmái.
MÁNÁ EALIHEAMI DÁRBU OKTIIBUOT

3. mánná

Máná ahki (jagi)?
Galle ija mánná lea gaskamearalaččat gáiddusváhnema luhtte /mb?

Máná ealiheami dárbu

( € / mb )

Almmolaš eallingolutMánáid dábálaš eallingolut meroštallojuvvojit automáhtalaččat ja ceahkkálastojuvvojit máná agi vuođul. Dábálaš eallingolut čoggojit goluin, mat gullet beaivválaš eallimii, ee. borramušas, biktasiin, gápmagiin, hygienas, telefovnnas, dihtoris, mátkkiin, lubmaruđas ja dábálaš buđaldandoaimma golut sihke gaskaboddosaš dahje uhca dearvvasvuođadikšun- ja dálkkasgolut, gaskaboddosaš skuvlengolut ja máná ossodat ruovttu gálvvuid háŋkengoluin. Mánáid dábálaš eallingolut meroštallojuvvojit automáhtalaččat ja ceahkkálastojuvvojit máná agi vuođul. Dábálaš eallingolut čoggojit goluin, mat gullet beaivválaš eallimii, ee. borramušas, biktasiin, gápmagiin, hygienas, telefovnnas, dihtoris, mátkkiin, lubmaruđas ja dábálaš buđaldandoaimma golut sihke gaskaboddosaš dahje uhca dearvvasvuođadikšun- ja dálkkasgolut, gaskaboddosaš skuvlengolut ja máná ossodat ruovttu gálvvuid háŋkengoluin.
Sierra golut
máná oassi ássangoluin
beaivedikšugolutBeaivedivššu duođalaš golut, goittotge eanemustá dakkár sturrodagas go dat livčče almmolaš beaivedivššus. Dán stuorat goluid sáhttá váldit vuhtii jus gáiddusvánhen leamašan mielde mearrideamen divrasut divššus dahje jus dat čuovvu máná ovdamuni (omd. guhkesáigásaš dikšungaskavuođa oahpes beaivedivššus ii dábálaččat gánnet botket).
skuvlamáná iđit- ja eahketbeaivedoaibmaIđit- ja eahketbeaivedoaimma hattit molsašuddet ee. lágideaddji sihke doaimma luonddu ja viidodaga mielde. Dás sáhttá váldit vuhtii doaimma ákkastallojuvvon goluid. Guovddážis leat máná sávaldagat ja goluid govttolašvuohta.
skuvlengolutSkuvlengolut sáhttet šaddat omd. oahppagirjjiin, lohkanbadjemávssuin ja skuvlamátkkiin. Oahppogeatnegasvuođa maŋŋá álggahuvvon oahpuid buohta eaktun sáhttá leat, ahte gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen skuvlejupmái ohcamis. Omd. logahatoahpahus gehččojuvvo dán áigge álbmotlahtu vuođđoskuvlejupmái gullevažžan, iige dan goluid vuhtii váldin danin eaktut gáiddusváhnema miehtama. Dás váldojuvvojit vuhtii govttolaš golut duođalaš sturrodagas, nappo dain geahpeduvvo oahpporuhta, mii vejolaččat máksojuvvo mánnái oahppodoarjjalága vuođul. Skuvlengolut sáhttet šaddat omd. oahppagirjjiin, lohkanbadjemávssuin ja skuvlamátkkiin. Oahppogeatnegasvuođa maŋŋá álggahuvvon oahpuid buohta eaktun sáhttá leat, ahte gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen skuvlejupmái ohcamis. Omd. logahatoahpahus gehččojuvvo dán áigge álbmotlahtu vuođđoskuvlejupmái gullevažžan, iige dan goluid vuhtii váldin danin eaktut gáiddusváhnema miehtama. Dás váldojuvvojit vuhtii govttolaš golut duođalaš sturrodagas, nappo dain geahpeduvvo oahpporuhta, mii vejolaččat máksojuvvo mánnái oahppodoarjjalága vuođul.
erenomáš astoáiggebuđaldusa golutOassi mánáid dábálamos astoáiggegoluin lea juo váldojuvvon vuhtii almmolaš goluin. Goluid, mat leat eanet go unnimus meroštallon golut, mat bohtet erenomáš astoáiggebuđaldusas, sáhttá merket dása jus gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen buđaldusa álggaheamis dahje jus golut leat govttolaččat ja ákkastallojuvvon máná attáldagaid ja sávaldagaid vuođul.
dáhkádusmávssut Dás sáhttá váldit vuhtii omd. máná dáhpedorbme- ja buohcuvuođagoluid dáhkádusmávssuid goluid jus gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen dáhkádusa váldimis dahje mávssut leat muđuid ákkastallojuvvon. Ákkavuložin sáhttá doallat mánáid dábálamos dáhkádusaid jus mávssut leat govttolaččat
sierra dearvvasvuođadivššu golutUhca dahje deivvolaš dearvvasvuođadivššu golut leat juo rehkenastojuvvon almmolaš goluide. Dás sáhttá váldit vuhtii omd. máná guhkesáigásaš, kronalaš buohcuvuođa dagahan goluid dakkár sturrodagas, mat dat livčče almmolaš dearvvasvuođafuolahusas
eará sierra golutDása sáhttá árvvoštallama mielde merket eará, máná erenomáš dárbui laktáseaddji govttolaš goluid, mat leat joatkašuvvi ja stuorábut go unnimus rehkenastojuvvon golut.
Eallingoluid geahpádusat
mánáidruhtaEalihanveahki rehkenasttidettiin mánáidruhta dásseduvvo automáhtalaččat mánáid gaskka nu, ahte juohke máná oasil geahpádussan váldojuvvo vuhtii mánáidruđa gaskaárvu. Dássen dahkko, vaikko oassi gaskaárvvu vuođđun leahki lagašváhnema mánáid mánnáruđain ii livččiige gáiddus- ja lagašváhnema oktasaš mánáin.
máná dietnasatDeivvolaš dahje vátna dietnasiid ii dárbbaš váldit vuhtii. Jeavddalaš, uhcánačča stuorábuin nettosisaboađuin váldojuvvo vuhtii dakkár oassi, mainna máná sáhttá govttolaččat vuordit vástidit iežas ealiheamis.
máná kapitála sisaboahtu Dása merkejuvvojit máná dietnasat nettomearrin. Máná opmodat ii váldojuvvo vuhtii, jus dan mearri ii leat nu fuopmášahtti, ahte lea vejolaš govttolaččat vuordit ahte mánná geavaha oasi das iežas ealiheapmái.
MÁNÁ EALIHEAMI DÁRBU OKTIIBUOT

4. mánná

Máná ahki (jagi)?
Galle ija mánná lea gaskamearalaččat gáiddusváhnema luhtte /mb?

Máná ealiheami dárbu

( € / mb )

Almmolaš eallingolutMánáid dábálaš eallingolut meroštallojuvvojit automáhtalaččat ja ceahkkálastojuvvojit máná agi vuođul. Dábálaš eallingolut čoggojit goluin, mat gullet beaivválaš eallimii, ee. borramušas, biktasiin, gápmagiin, hygienas, telefovnnas, dihtoris, mátkkiin, lubmaruđas ja dábálaš buđaldandoaimma golut sihke gaskaboddosaš dahje uhca dearvvasvuođadikšun- ja dálkkasgolut, gaskaboddosaš skuvlengolut ja máná ossodat ruovttu gálvvuid háŋkengoluin. Mánáid dábálaš eallingolut meroštallojuvvojit automáhtalaččat ja ceahkkálastojuvvojit máná agi vuođul. Dábálaš eallingolut čoggojit goluin, mat gullet beaivválaš eallimii, ee. borramušas, biktasiin, gápmagiin, hygienas, telefovnnas, dihtoris, mátkkiin, lubmaruđas ja dábálaš buđaldandoaimma golut sihke gaskaboddosaš dahje uhca dearvvasvuođadikšun- ja dálkkasgolut, gaskaboddosaš skuvlengolut ja máná ossodat ruovttu gálvvuid háŋkengoluin.
Sierra golut
máná oassi ássangoluin
beaivedikšugolutBeaivedivššu duođalaš golut, goittotge eanemustá dakkár sturrodagas go dat livčče almmolaš beaivedivššus. Dán stuorat goluid sáhttá váldit vuhtii jus gáiddusvánhen leamašan mielde mearrideamen divrasut divššus dahje jus dat čuovvu máná ovdamuni (omd. guhkesáigásaš dikšungaskavuođa oahpes beaivedivššus ii dábálaččat gánnet botket).
skuvlamáná iđit- ja eahketbeaivedoaibmaIđit- ja eahketbeaivedoaimma hattit molsašuddet ee. lágideaddji sihke doaimma luonddu ja viidodaga mielde. Dás sáhttá váldit vuhtii doaimma ákkastallojuvvon goluid. Guovddážis leat máná sávaldagat ja goluid govttolašvuohta.
skuvlengolutSkuvlengolut sáhttet šaddat omd. oahppagirjjiin, lohkanbadjemávssuin ja skuvlamátkkiin. Oahppogeatnegasvuođa maŋŋá álggahuvvon oahpuid buohta eaktun sáhttá leat, ahte gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen skuvlejupmái ohcamis. Omd. logahatoahpahus gehččojuvvo dán áigge álbmotlahtu vuođđoskuvlejupmái gullevažžan, iige dan goluid vuhtii váldin danin eaktut gáiddusváhnema miehtama. Dás váldojuvvojit vuhtii govttolaš golut duođalaš sturrodagas, nappo dain geahpeduvvo oahpporuhta, mii vejolaččat máksojuvvo mánnái oahppodoarjjalága vuođul. Skuvlengolut sáhttet šaddat omd. oahppagirjjiin, lohkanbadjemávssuin ja skuvlamátkkiin. Oahppogeatnegasvuođa maŋŋá álggahuvvon oahpuid buohta eaktun sáhttá leat, ahte gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen skuvlejupmái ohcamis. Omd. logahatoahpahus gehččojuvvo dán áigge álbmotlahtu vuođđoskuvlejupmái gullevažžan, iige dan goluid vuhtii váldin danin eaktut gáiddusváhnema miehtama. Dás váldojuvvojit vuhtii govttolaš golut duođalaš sturrodagas, nappo dain geahpeduvvo oahpporuhta, mii vejolaččat máksojuvvo mánnái oahppodoarjjalága vuođul.
erenomáš astoáiggebuđaldusa golutOassi mánáid dábálamos astoáiggegoluin lea juo váldojuvvon vuhtii almmolaš goluin. Goluid, mat leat eanet go unnimus meroštallon golut, mat bohtet erenomáš astoáiggebuđaldusas, sáhttá merket dása jus gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen buđaldusa álggaheamis dahje jus golut leat govttolaččat ja ákkastallojuvvon máná attáldagaid ja sávaldagaid vuođul.
dáhkádusmávssut Dás sáhttá váldit vuhtii omd. máná dáhpedorbme- ja buohcuvuođagoluid dáhkádusmávssuid goluid jus gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen dáhkádusa váldimis dahje mávssut leat muđuid ákkastallojuvvon. Ákkavuložin sáhttá doallat mánáid dábálamos dáhkádusaid jus mávssut leat govttolaččat
sierra dearvvasvuođadivššu golutUhca dahje deivvolaš dearvvasvuođadivššu golut leat juo rehkenastojuvvon almmolaš goluide. Dás sáhttá váldit vuhtii omd. máná guhkesáigásaš, kronalaš buohcuvuođa dagahan goluid dakkár sturrodagas, mat dat livčče almmolaš dearvvasvuođafuolahusas
eará sierra golutDása sáhttá árvvoštallama mielde merket eará, máná erenomáš dárbui laktáseaddji govttolaš goluid, mat leat joatkašuvvi ja stuorábut go unnimus rehkenastojuvvon golut.
Eallingoluid geahpádusat
mánáidruhtaEalihanveahki rehkenasttidettiin mánáidruhta dásseduvvo automáhtalaččat mánáid gaskka nu, ahte juohke máná oasil geahpádussan váldojuvvo vuhtii mánáidruđa gaskaárvu. Dássen dahkko, vaikko oassi gaskaárvvu vuođđun leahki lagašváhnema mánáid mánnáruđain ii livččiige gáiddus- ja lagašváhnema oktasaš mánáin.
máná dietnasatDeivvolaš dahje vátna dietnasiid ii dárbbaš váldit vuhtii. Jeavddalaš, uhcánačča stuorábuin nettosisaboađuin váldojuvvo vuhtii dakkár oassi, mainna máná sáhttá govttolaččat vuordit vástidit iežas ealiheamis.
máná kapitála sisaboahtu Dása merkejuvvojit máná dietnasat nettomearrin. Máná opmodat ii váldojuvvo vuhtii, jus dan mearri ii leat nu fuopmášahtti, ahte lea vejolaš govttolaččat vuordit ahte mánná geavaha oasi das iežas ealiheapmái.
MÁNÁ EALIHEAMI DÁRBU OKTIIBUOT

5. mánná

Máná ahki (jagi)?
Galle ija mánná lea gaskamearalaččat gáiddusváhnema luhtte /mb?

Máná ealiheami dárbu

( € / mb )

Almmolaš eallingolutMánáid dábálaš eallingolut meroštallojuvvojit automáhtalaččat ja ceahkkálastojuvvojit máná agi vuođul. Dábálaš eallingolut čoggojit goluin, mat gullet beaivválaš eallimii, ee. borramušas, biktasiin, gápmagiin, hygienas, telefovnnas, dihtoris, mátkkiin, lubmaruđas ja dábálaš buđaldandoaimma golut sihke gaskaboddosaš dahje uhca dearvvasvuođadikšun- ja dálkkasgolut, gaskaboddosaš skuvlengolut ja máná ossodat ruovttu gálvvuid háŋkengoluin. Mánáid dábálaš eallingolut meroštallojuvvojit automáhtalaččat ja ceahkkálastojuvvojit máná agi vuođul. Dábálaš eallingolut čoggojit goluin, mat gullet beaivválaš eallimii, ee. borramušas, biktasiin, gápmagiin, hygienas, telefovnnas, dihtoris, mátkkiin, lubmaruđas ja dábálaš buđaldandoaimma golut sihke gaskaboddosaš dahje uhca dearvvasvuođadikšun- ja dálkkasgolut, gaskaboddosaš skuvlengolut ja máná ossodat ruovttu gálvvuid háŋkengoluin.
Sierra golut
máná oassi ássangoluin
beaivedikšugolutBeaivedivššu duođalaš golut, goittotge eanemustá dakkár sturrodagas go dat livčče almmolaš beaivedivššus. Dán stuorat goluid sáhttá váldit vuhtii jus gáiddusvánhen leamašan mielde mearrideamen divrasut divššus dahje jus dat čuovvu máná ovdamuni (omd. guhkesáigásaš dikšungaskavuođa oahpes beaivedivššus ii dábálaččat gánnet botket).
skuvlamáná iđit- ja eahketbeaivedoaibmaIđit- ja eahketbeaivedoaimma hattit molsašuddet ee. lágideaddji sihke doaimma luonddu ja viidodaga mielde. Dás sáhttá váldit vuhtii doaimma ákkastallojuvvon goluid. Guovddážis leat máná sávaldagat ja goluid govttolašvuohta.
skuvlengolutSkuvlengolut sáhttet šaddat omd. oahppagirjjiin, lohkanbadjemávssuin ja skuvlamátkkiin. Oahppogeatnegasvuođa maŋŋá álggahuvvon oahpuid buohta eaktun sáhttá leat, ahte gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen skuvlejupmái ohcamis. Omd. logahatoahpahus gehččojuvvo dán áigge álbmotlahtu vuođđoskuvlejupmái gullevažžan, iige dan goluid vuhtii váldin danin eaktut gáiddusváhnema miehtama. Dás váldojuvvojit vuhtii govttolaš golut duođalaš sturrodagas, nappo dain geahpeduvvo oahpporuhta, mii vejolaččat máksojuvvo mánnái oahppodoarjjalága vuođul. Skuvlengolut sáhttet šaddat omd. oahppagirjjiin, lohkanbadjemávssuin ja skuvlamátkkiin. Oahppogeatnegasvuođa maŋŋá álggahuvvon oahpuid buohta eaktun sáhttá leat, ahte gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen skuvlejupmái ohcamis. Omd. logahatoahpahus gehččojuvvo dán áigge álbmotlahtu vuođđoskuvlejupmái gullevažžan, iige dan goluid vuhtii váldin danin eaktut gáiddusváhnema miehtama. Dás váldojuvvojit vuhtii govttolaš golut duođalaš sturrodagas, nappo dain geahpeduvvo oahpporuhta, mii vejolaččat máksojuvvo mánnái oahppodoarjjalága vuođul.
erenomáš astoáiggebuđaldusa golutOassi mánáid dábálamos astoáiggegoluin lea juo váldojuvvon vuhtii almmolaš goluin. Goluid, mat leat eanet go unnimus meroštallon golut, mat bohtet erenomáš astoáiggebuđaldusas, sáhttá merket dása jus gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen buđaldusa álggaheamis dahje jus golut leat govttolaččat ja ákkastallojuvvon máná attáldagaid ja sávaldagaid vuođul.
dáhkádusmávssut Dás sáhttá váldit vuhtii omd. máná dáhpedorbme- ja buohcuvuođagoluid dáhkádusmávssuid goluid jus gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen dáhkádusa váldimis dahje mávssut leat muđuid ákkastallojuvvon. Ákkavuložin sáhttá doallat mánáid dábálamos dáhkádusaid jus mávssut leat govttolaččat
sierra dearvvasvuođadivššu golutUhca dahje deivvolaš dearvvasvuođadivššu golut leat juo rehkenastojuvvon almmolaš goluide. Dás sáhttá váldit vuhtii omd. máná guhkesáigásaš, kronalaš buohcuvuođa dagahan goluid dakkár sturrodagas, mat dat livčče almmolaš dearvvasvuođafuolahusas
eará sierra golutDása sáhttá árvvoštallama mielde merket eará, máná erenomáš dárbui laktáseaddji govttolaš goluid, mat leat joatkašuvvi ja stuorábut go unnimus rehkenastojuvvon golut.
Eallingoluid geahpádusat
mánáidruhtaEalihanveahki rehkenasttidettiin mánáidruhta dásseduvvo automáhtalaččat mánáid gaskka nu, ahte juohke máná oasil geahpádussan váldojuvvo vuhtii mánáidruđa gaskaárvu. Dássen dahkko, vaikko oassi gaskaárvvu vuođđun leahki lagašváhnema mánáid mánnáruđain ii livččiige gáiddus- ja lagašváhnema oktasaš mánáin.
máná dietnasatDeivvolaš dahje vátna dietnasiid ii dárbbaš váldit vuhtii. Jeavddalaš, uhcánačča stuorábuin nettosisaboađuin váldojuvvo vuhtii dakkár oassi, mainna máná sáhttá govttolaččat vuordit vástidit iežas ealiheamis.
máná kapitála sisaboahtu Dása merkejuvvojit máná dietnasat nettomearrin. Máná opmodat ii váldojuvvo vuhtii, jus dan mearri ii leat nu fuopmášahtti, ahte lea vejolaš govttolaččat vuordit ahte mánná geavaha oasi das iežas ealiheapmái.
MÁNÁ EALIHEAMI DÁRBU OKTIIBUOT

6. mánná

Máná ahki (jagi)?
Galle ija mánná lea gaskamearalaččat gáiddusváhnema luhtte /mb?

Máná ealiheami dárbu

( € / mb )

Almmolaš eallingolutMánáid dábálaš eallingolut meroštallojuvvojit automáhtalaččat ja ceahkkálastojuvvojit máná agi vuođul. Dábálaš eallingolut čoggojit goluin, mat gullet beaivválaš eallimii, ee. borramušas, biktasiin, gápmagiin, hygienas, telefovnnas, dihtoris, mátkkiin, lubmaruđas ja dábálaš buđaldandoaimma golut sihke gaskaboddosaš dahje uhca dearvvasvuođadikšun- ja dálkkasgolut, gaskaboddosaš skuvlengolut ja máná ossodat ruovttu gálvvuid háŋkengoluin. Mánáid dábálaš eallingolut meroštallojuvvojit automáhtalaččat ja ceahkkálastojuvvojit máná agi vuođul. Dábálaš eallingolut čoggojit goluin, mat gullet beaivválaš eallimii, ee. borramušas, biktasiin, gápmagiin, hygienas, telefovnnas, dihtoris, mátkkiin, lubmaruđas ja dábálaš buđaldandoaimma golut sihke gaskaboddosaš dahje uhca dearvvasvuođadikšun- ja dálkkasgolut, gaskaboddosaš skuvlengolut ja máná ossodat ruovttu gálvvuid háŋkengoluin.
Sierra golut
máná oassi ássangoluin
beaivedikšugolutBeaivedivššu duođalaš golut, goittotge eanemustá dakkár sturrodagas go dat livčče almmolaš beaivedivššus. Dán stuorat goluid sáhttá váldit vuhtii jus gáiddusvánhen leamašan mielde mearrideamen divrasut divššus dahje jus dat čuovvu máná ovdamuni (omd. guhkesáigásaš dikšungaskavuođa oahpes beaivedivššus ii dábálaččat gánnet botket).
skuvlamáná iđit- ja eahketbeaivedoaibmaIđit- ja eahketbeaivedoaimma hattit molsašuddet ee. lágideaddji sihke doaimma luonddu ja viidodaga mielde. Dás sáhttá váldit vuhtii doaimma ákkastallojuvvon goluid. Guovddážis leat máná sávaldagat ja goluid govttolašvuohta.
skuvlengolutSkuvlengolut sáhttet šaddat omd. oahppagirjjiin, lohkanbadjemávssuin ja skuvlamátkkiin. Oahppogeatnegasvuođa maŋŋá álggahuvvon oahpuid buohta eaktun sáhttá leat, ahte gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen skuvlejupmái ohcamis. Omd. logahatoahpahus gehččojuvvo dán áigge álbmotlahtu vuođđoskuvlejupmái gullevažžan, iige dan goluid vuhtii váldin danin eaktut gáiddusváhnema miehtama. Dás váldojuvvojit vuhtii govttolaš golut duođalaš sturrodagas, nappo dain geahpeduvvo oahpporuhta, mii vejolaččat máksojuvvo mánnái oahppodoarjjalága vuođul. Skuvlengolut sáhttet šaddat omd. oahppagirjjiin, lohkanbadjemávssuin ja skuvlamátkkiin. Oahppogeatnegasvuođa maŋŋá álggahuvvon oahpuid buohta eaktun sáhttá leat, ahte gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen skuvlejupmái ohcamis. Omd. logahatoahpahus gehččojuvvo dán áigge álbmotlahtu vuođđoskuvlejupmái gullevažžan, iige dan goluid vuhtii váldin danin eaktut gáiddusváhnema miehtama. Dás váldojuvvojit vuhtii govttolaš golut duođalaš sturrodagas, nappo dain geahpeduvvo oahpporuhta, mii vejolaččat máksojuvvo mánnái oahppodoarjjalága vuođul.
erenomáš astoáiggebuđaldusa golutOassi mánáid dábálamos astoáiggegoluin lea juo váldojuvvon vuhtii almmolaš goluin. Goluid, mat leat eanet go unnimus meroštallon golut, mat bohtet erenomáš astoáiggebuđaldusas, sáhttá merket dása jus gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen buđaldusa álggaheamis dahje jus golut leat govttolaččat ja ákkastallojuvvon máná attáldagaid ja sávaldagaid vuođul.
dáhkádusmávssut Dás sáhttá váldit vuhtii omd. máná dáhpedorbme- ja buohcuvuođagoluid dáhkádusmávssuid goluid jus gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen dáhkádusa váldimis dahje mávssut leat muđuid ákkastallojuvvon. Ákkavuložin sáhttá doallat mánáid dábálamos dáhkádusaid jus mávssut leat govttolaččat
sierra dearvvasvuođadivššu golutUhca dahje deivvolaš dearvvasvuođadivššu golut leat juo rehkenastojuvvon almmolaš goluide. Dás sáhttá váldit vuhtii omd. máná guhkesáigásaš, kronalaš buohcuvuođa dagahan goluid dakkár sturrodagas, mat dat livčče almmolaš dearvvasvuođafuolahusas
eará sierra golutDása sáhttá árvvoštallama mielde merket eará, máná erenomáš dárbui laktáseaddji govttolaš goluid, mat leat joatkašuvvi ja stuorábut go unnimus rehkenastojuvvon golut.
Eallingoluid geahpádusat
mánáidruhtaEalihanveahki rehkenasttidettiin mánáidruhta dásseduvvo automáhtalaččat mánáid gaskka nu, ahte juohke máná oasil geahpádussan váldojuvvo vuhtii mánáidruđa gaskaárvu. Dássen dahkko, vaikko oassi gaskaárvvu vuođđun leahki lagašváhnema mánáid mánnáruđain ii livččiige gáiddus- ja lagašváhnema oktasaš mánáin.
máná dietnasatDeivvolaš dahje vátna dietnasiid ii dárbbaš váldit vuhtii. Jeavddalaš, uhcánačča stuorábuin nettosisaboađuin váldojuvvo vuhtii dakkár oassi, mainna máná sáhttá govttolaččat vuordit vástidit iežas ealiheamis.
máná kapitála sisaboahtu Dása merkejuvvojit máná dietnasat nettomearrin. Máná opmodat ii váldojuvvo vuhtii, jus dan mearri ii leat nu fuopmášahtti, ahte lea vejolaš govttolaččat vuordit ahte mánná geavaha oasi das iežas ealiheapmái.
MÁNÁ EALIHEAMI DÁRBU OKTIIBUOT

7. mánná

Máná ahki (jagi)?
Galle ija mánná lea gaskamearalaččat gáiddusváhnema luhtte /mb?

Máná ealiheami dárbu

( € / mb )

Almmolaš eallingolutMánáid dábálaš eallingolut meroštallojuvvojit automáhtalaččat ja ceahkkálastojuvvojit máná agi vuođul. Dábálaš eallingolut čoggojit goluin, mat gullet beaivválaš eallimii, ee. borramušas, biktasiin, gápmagiin, hygienas, telefovnnas, dihtoris, mátkkiin, lubmaruđas ja dábálaš buđaldandoaimma golut sihke gaskaboddosaš dahje uhca dearvvasvuođadikšun- ja dálkkasgolut, gaskaboddosaš skuvlengolut ja máná ossodat ruovttu gálvvuid háŋkengoluin. Mánáid dábálaš eallingolut meroštallojuvvojit automáhtalaččat ja ceahkkálastojuvvojit máná agi vuođul. Dábálaš eallingolut čoggojit goluin, mat gullet beaivválaš eallimii, ee. borramušas, biktasiin, gápmagiin, hygienas, telefovnnas, dihtoris, mátkkiin, lubmaruđas ja dábálaš buđaldandoaimma golut sihke gaskaboddosaš dahje uhca dearvvasvuođadikšun- ja dálkkasgolut, gaskaboddosaš skuvlengolut ja máná ossodat ruovttu gálvvuid háŋkengoluin.
Sierra golut
máná oassi ássangoluin
beaivedikšugolutBeaivedivššu duođalaš golut, goittotge eanemustá dakkár sturrodagas go dat livčče almmolaš beaivedivššus. Dán stuorat goluid sáhttá váldit vuhtii jus gáiddusvánhen leamašan mielde mearrideamen divrasut divššus dahje jus dat čuovvu máná ovdamuni (omd. guhkesáigásaš dikšungaskavuođa oahpes beaivedivššus ii dábálaččat gánnet botket).
skuvlamáná iđit- ja eahketbeaivedoaibmaIđit- ja eahketbeaivedoaimma hattit molsašuddet ee. lágideaddji sihke doaimma luonddu ja viidodaga mielde. Dás sáhttá váldit vuhtii doaimma ákkastallojuvvon goluid. Guovddážis leat máná sávaldagat ja goluid govttolašvuohta.
skuvlengolutSkuvlengolut sáhttet šaddat omd. oahppagirjjiin, lohkanbadjemávssuin ja skuvlamátkkiin. Oahppogeatnegasvuođa maŋŋá álggahuvvon oahpuid buohta eaktun sáhttá leat, ahte gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen skuvlejupmái ohcamis. Omd. logahatoahpahus gehččojuvvo dán áigge álbmotlahtu vuođđoskuvlejupmái gullevažžan, iige dan goluid vuhtii váldin danin eaktut gáiddusváhnema miehtama. Dás váldojuvvojit vuhtii govttolaš golut duođalaš sturrodagas, nappo dain geahpeduvvo oahpporuhta, mii vejolaččat máksojuvvo mánnái oahppodoarjjalága vuođul. Skuvlengolut sáhttet šaddat omd. oahppagirjjiin, lohkanbadjemávssuin ja skuvlamátkkiin. Oahppogeatnegasvuođa maŋŋá álggahuvvon oahpuid buohta eaktun sáhttá leat, ahte gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen skuvlejupmái ohcamis. Omd. logahatoahpahus gehččojuvvo dán áigge álbmotlahtu vuođđoskuvlejupmái gullevažžan, iige dan goluid vuhtii váldin danin eaktut gáiddusváhnema miehtama. Dás váldojuvvojit vuhtii govttolaš golut duođalaš sturrodagas, nappo dain geahpeduvvo oahpporuhta, mii vejolaččat máksojuvvo mánnái oahppodoarjjalága vuođul.
erenomáš astoáiggebuđaldusa golutOassi mánáid dábálamos astoáiggegoluin lea juo váldojuvvon vuhtii almmolaš goluin. Goluid, mat leat eanet go unnimus meroštallon golut, mat bohtet erenomáš astoáiggebuđaldusas, sáhttá merket dása jus gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen buđaldusa álggaheamis dahje jus golut leat govttolaččat ja ákkastallojuvvon máná attáldagaid ja sávaldagaid vuođul.
dáhkádusmávssut Dás sáhttá váldit vuhtii omd. máná dáhpedorbme- ja buohcuvuođagoluid dáhkádusmávssuid goluid jus gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen dáhkádusa váldimis dahje mávssut leat muđuid ákkastallojuvvon. Ákkavuložin sáhttá doallat mánáid dábálamos dáhkádusaid jus mávssut leat govttolaččat
sierra dearvvasvuođadivššu golutUhca dahje deivvolaš dearvvasvuođadivššu golut leat juo rehkenastojuvvon almmolaš goluide. Dás sáhttá váldit vuhtii omd. máná guhkesáigásaš, kronalaš buohcuvuođa dagahan goluid dakkár sturrodagas, mat dat livčče almmolaš dearvvasvuođafuolahusas
eará sierra golutDása sáhttá árvvoštallama mielde merket eará, máná erenomáš dárbui laktáseaddji govttolaš goluid, mat leat joatkašuvvi ja stuorábut go unnimus rehkenastojuvvon golut.
Eallingoluid geahpádusat
mánáidruhtaEalihanveahki rehkenasttidettiin mánáidruhta dásseduvvo automáhtalaččat mánáid gaskka nu, ahte juohke máná oasil geahpádussan váldojuvvo vuhtii mánáidruđa gaskaárvu. Dássen dahkko, vaikko oassi gaskaárvvu vuođđun leahki lagašváhnema mánáid mánnáruđain ii livččiige gáiddus- ja lagašváhnema oktasaš mánáin.
máná dietnasatDeivvolaš dahje vátna dietnasiid ii dárbbaš váldit vuhtii. Jeavddalaš, uhcánačča stuorábuin nettosisaboađuin váldojuvvo vuhtii dakkár oassi, mainna máná sáhttá govttolaččat vuordit vástidit iežas ealiheamis.
máná kapitála sisaboahtu Dása merkejuvvojit máná dietnasat nettomearrin. Máná opmodat ii váldojuvvo vuhtii, jus dan mearri ii leat nu fuopmášahtti, ahte lea vejolaš govttolaččat vuordit ahte mánná geavaha oasi das iežas ealiheapmái.
MÁNÁ EALIHEAMI DÁRBU OKTIIBUOT

OKTIIBUOT
Almmolaš eallingolut Mánáid dábálaš eallingolut meroštallojuvvojit automáhtalaččat ja ceahkkálastojuvvojit máná agi vuođul. Dábálaš eallingolut čoggojit goluin, mat gullet beaivválaš eallimii, ee. borramušas, biktasiin, gápmagiin, hygienas, telefovnnas, dihtoris, mátkkiin, lubmaruđas ja dábálaš buđaldandoaimma golut sihke gaskaboddosaš dahje uhca dearvvasvuođadikšun- ja dálkkasgolut, gaskaboddosaš skuvlengolut ja máná ossodat ruovttu gálvvuid háŋkengoluin. Mánáid dábálaš eallingolut meroštallojuvvojit automáhtalaččat ja ceahkkálastojuvvojit máná agi vuođul. Dábálaš eallingolut čoggojit goluin, mat gullet beaivválaš eallimii, ee. borramušas, biktasiin, gápmagiin, hygienas, telefovnnas, dihtoris, mátkkiin, lubmaruđas ja dábálaš buđaldandoaimma golut sihke gaskaboddosaš dahje uhca dearvvasvuođadikšun- ja dálkkasgolut, gaskaboddosaš skuvlengolut ja máná ossodat ruovttu gálvvuid háŋkengoluin.
Sierra golut
máná oassi ássangoluin
beaivedikšugolut Beaivedivššu duođalaš golut, goittotge eanemustá dakkár sturrodagas go dat livčče almmolaš beaivedivššus. Dán stuorat goluid sáhttá váldit vuhtii jus gáiddusvánhen leamašan mielde mearrideamen divrasut divššus dahje jus dat čuovvu máná ovdamuni (omd. guhkesáigásaš dikšungaskavuođa oahpes beaivedivššus ii dábálaččat gánnet botket).
skuvlamáná iđit- ja eahketbeaivedoaibma Iđit- ja eahketbeaivedoaimma hattit molsašuddet ee. lágideaddji sihke doaimma luonddu ja viidodaga mielde. Dás sáhttá váldit vuhtii doaimma ákkastallojuvvon goluid. Guovddážis leat máná sávaldagat ja goluid govttolašvuohta.
skuvlengolutSkuvlengolut sáhttet šaddat omd. oahppagirjjiin, lohkanbadjemávssuin ja skuvlamátkkiin. Oahppogeatnegasvuođa maŋŋá álggahuvvon oahpuid buohta eaktun sáhttá leat, ahte gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen skuvlejupmái ohcamis. Omd. logahatoahpahus gehččojuvvo dán áigge álbmotlahtu vuođđoskuvlejupmái gullevažžan, iige dan goluid vuhtii váldin danin eaktut gáiddusváhnema miehtama. Dás váldojuvvojit vuhtii govttolaš golut duođalaš sturrodagas, nappo dain geahpeduvvo oahpporuhta, mii vejolaččat máksojuvvo mánnái oahppodoarjjalága vuođul. Skuvlengolut sáhttet šaddat omd. oahppagirjjiin, lohkanbadjemávssuin ja skuvlamátkkiin. Oahppogeatnegasvuođa maŋŋá álggahuvvon oahpuid buohta eaktun sáhttá leat, ahte gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen skuvlejupmái ohcamis. Omd. logahatoahpahus gehččojuvvo dán áigge álbmotlahtu vuođđoskuvlejupmái gullevažžan, iige dan goluid vuhtii váldin danin eaktut gáiddusváhnema miehtama. Dás váldojuvvojit vuhtii govttolaš golut duođalaš sturrodagas, nappo dain geahpeduvvo oahpporuhta, mii vejolaččat máksojuvvo mánnái oahppodoarjjalága vuođul.
erenomáš astoáiggebuđaldusa golut Oassi mánáid dábálamos astoáiggegoluin lea juo váldojuvvon vuhtii almmolaš goluin. Goluid, mat leat eanet go unnimus meroštallon golut, mat bohtet erenomáš astoáiggebuđaldusas, sáhttá merket dása jus gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen buđaldusa álggaheamis dahje jus golut leat govttolaččat ja ákkastallojuvvon máná attáldagaid ja sávaldagaid vuođul.
dáhkádusmávssut Dás sáhttá váldit vuhtii omd. máná dáhpedorbme- ja buohcuvuođagoluid dáhkádusmávssuid goluid jus gáiddusváhnen lea leamašan mielde mearrideamen dáhkádusa váldimis dahje mávssut leat muđuid ákkastallojuvvon. Ákkavuložin sáhttá doallat mánáid dábálamos dáhkádusaid jus mávssut leat govttolaččat
sierra dearvvasvuođadivššu golut Uhca dahje deivvolaš dearvvasvuođadivššu golut leat juo rehkenastojuvvon almmolaš goluide. Dás sáhttá váldit vuhtii omd. máná guhkesáigásaš, kronalaš buohcuvuođa dagahan goluid dakkár sturrodagas, mat dat livčče almmolaš dearvvasvuođafuolahusas
eará sierra golut Dása sáhttá árvvoštallama mielde merket eará, máná erenomáš dárbui laktáseaddji govttolaš goluid, mat leat joatkašuvvi ja stuorábut go unnimus rehkenastojuvvon golut.
Eallingoluid geahpádusat
mánáidruhta Ealihanveahki rehkenasttidettiin mánáidruhta dásseduvvo automáhtalaččat mánáid gaskka nu, ahte juohke máná oasil geahpádussan váldojuvvo vuhtii mánáidruđa gaskaárvu. Dássen dahkko, vaikko oassi gaskaárvvu vuođđun leahki lagašváhnema mánáid mánnáruđain ii livččiige gáiddus- ja lagašváhnema oktasaš mánáin.
máná dietnasat Deivvolaš dahje vátna dietnasiid ii dárbbaš váldit vuhtii. Jeavddalaš, uhcánačča stuorábuin nettosisaboađuin váldojuvvo vuhtii dakkár oassi, mainna máná sáhttá govttolaččat vuordit vástidit iežas ealiheamis.
máná kapitála sisaboahtu Dása merkejuvvojit máná dietnasat nettomearrin. Máná opmodat ii váldojuvvo vuhtii, jus dan mearri ii leat nu fuopmášahtti, ahte lea vejolaš govttolaččat vuordit ahte mánná geavaha oasi das iežas ealiheapmái.
MÁNÁID EALIHEAMI DÁRBU OKTIIBUOT	€ / mb

3. Vánhemiid dietnasat ( € / mb, netto )

Vánhemiid dietnasat (€ / mb)

Lagašvánhen

Gáiddusvánhen

Dietnasat

Ealáhusdoaimmas ožžojuvvon dietnasat

Bargguhisvuođabeaiveruhta

Ealáhagat

Sosiálaovddut

Gidde

Bargguhisvuođabeaiveruđa mánnábajádus

Mánát	€/mb
1	90,82
2	133,47
3	172,00

Bargguheami vuođđobeaiveruđa sáhttá bajidit mánáid geažil, geat leat fuolahan láhkai Fuolahan láhkai leahkin oaivvilda , ahte oassálasttát máná birgenlágis fuolaheapmái omd. doallamin su iežat luhtte, oastimin sutnje earálágan ráhkkanasaid ja / dahje máksimin ealihanveahki

ja vuollel 18-jahkásaččat. Bajádus máksojuvvo eanemustá golmma mánás. Tabealla mieldásaš bajádusat leat nettosupmit. Dain lea geahpeduvvon vuođđobeaiveruđa dábálaš 20% ovdalgeassin.

Ealáhaga mánnábajádus

Mánát	€/mb
1	26,18
2	52,36
3	78,54

Kela sáhttá máksit ealáhatoažžui mánnábajádusa vuollel 16-jahkásaš mánáin, geat leat fuolahan láhkai Fuolahan láhkai leahkin oaivvilda , ahte oassálasttát máná birgenlágis fuolaheapmái omd. doallamin su iežat luhtte, oastimin sutnje earálágan ráhkkanasaid ja / dahje máksimin ealihanveahki

Bajádus lea vearuheapme ja dan sáhttá oažžut álbmotealáhahkii, bargo- dahje virgegaskavuhtii vuođđuduvvi bargonávccahisvuođaealáhahkii, oassebargonávccahisvuođaealáhahkii, bargguhisvuođaealáhahkii, boarrásiidealáhahkii dahje áraduvvon boarrásiidealáhahkii ja bargonávccahisvuođa geažil mieđihuvvon láhkageatnegahtton bártte-, johtolatdáhkádus- dahje soahtelámisvuođaealáhahkii, eallinrentui, bargonávccahisvuođaealáhahkii dahje ánsomanaheami buvttadussii

Mánáidruđa oktofuolaheaddji bajádus (€ / mb)

Kapitála sisaboahtu

Eará boahtu opmodaga vuođul

Eará boađut

BOAĐUT OKTIIBUOT

€ / mb

4. Vánhemiid olggosgolut ( € / mb )

Almmolaš eallingolut (€ / mb)

Ássangolut (€ / mb)

Lagašvánhen

Gáiddusvánhen

láigu / buhtadus ja visteloatnagolut

čáhci

elrávdnji

eará ássangolut

Ássangoluid geahpádusat (€ / mb)

Lagašvánhen

Gáiddusvánhen

ássandoarjja

ássanguoimmi oassi ássangoluin

mánáid oassi ássangoluin

Eará eallingolut (€ / mb)

Lagašvánhen

Gáiddusvánhen

sierra dearvvasvuođadikšungolut

bargomátkegolut

oahppoloatnagolut

mátkegolut máná deaivamis

eará ealihangeatnegasvuohta

Dása sáhttá čállit ealihangeahpideami vánhema eará ealihangeatnegasvuođa vuođul. Ealihangeatnegasvuhtii sáhttet váikkuhit omd. eará iežas, vuolleahkásaš mánát guđet ásset vánhema luhtte dahje eará vuolleahkásaš mánát guđet ásset eará báikkis ja geain vánhen máksá ealihanveahki. Eará iežas mánáiguin dárkkuhuvvojit dás mánát, geaidda ii rehkenastojuvvo ealihanveahkki dáinna skoviin. Maiddái dohkkeheaddji sivas guoimmis, guhte lea náittus/ássanguoimmi ealiheami vuolde, sáhttá leat vejolaš dahkat ealihangeahpádusa. Coahkkal báldalas ruvtta ja deavdde dárkilut dieđuid.

Gidde

Earát iežas, LUHTTE ORRU, vuollel 18-jahkásaš mánát, geat leat oktasaččat dáláš ássanguimmiinDás rehkenasti vuhtiiváldá ealihangeahpádussan skoválaččat 50% máná almmolaš eallingoluin. Eará iežas máná sierra goluid ii ealihanveahkkerehkenastimis dárkilabbo álggahuvvo sirret. Danin mánáidruhta ii dás geahpeduvvo almmolaš goluin, vai dat bázášii máná sierra goluide. Spiehkastatdáhpáhusain dán minstara mielde rehkenastojuvvon ealihangeahpádus sáhttá leat stuorátge, jos nuppi vánhema ealihannákca lea vuollegaš omd. lámisvuođa dahje buohcuvuođa dihte dahje jos son dikšu beallelaččaid oktasaš mánáid ruovttus. Bargga dalle dárbbašlaš divvumiid lohppii skovi eará ealihanovddasvástádus-oassái. Dás rehkenasti vuhtiiváldá ealihangeahpádussan skoválaččat 50% máná almmolaš eallingoluin. Eará iežas máná sierra goluid ii ealihanveahkkerehkenastimis dárkilabbo álggahuvvo sirret. Danin mánáidruhta ii dás geahpeduvvo almmolaš goluin, vai dat bázášii máná sierra goluide. Spiehkastatdáhpáhusain dán minstara mielde rehkenastojuvvon ealihangeahpádus sáhttá leat stuorátge, jos nuppi vánhema ealihannákca lea vuollegaš omd. lámisvuođa dahje buohcuvuođa dihte dahje jos son dikšu beallelaččaid oktasaš mánáid ruovttus. Bargga dalle dárbbašlaš divvumiid lohppii skovi eará ealihanovddasvástádus-oassái.	Lagašvánhen	Gáiddusvánhen
Mánáid lohkomearri
1. Máná ahki
2. Máná ahki
3. Máná ahki
4. Máná ahki
5. Máná ahki
6. Máná ahki
7. Máná ahki
8. Máná ahki
9. Máná ahki
10. Máná ahki
Ealihangeahpádus oktiibuot

Eará iežas, vuollel 18-jahkásaš mánát, GUĐET ÁSSET VÁNHEMA LUHTTE ja geain vánhen oažžu ealihanveahki, -doarjaga dahje bearašealáhaga.Dás ealihangeahpádussan girjejuvvojit máná almmolaš eallingoluid ja mánás vánhemii mákson ealihanveahki ja ealihandoarjaga dahje bearašealáhaga erohus. Mánáidruđat eai dás váldojuvvo vuhtii eallingoluid geahpedeaddjin, go eará iežas máná sierra golut eai ealihanveahkerehkenastimis dárkileappot čuolddašuvvo. Dan dihtii mánáidruđain buhtaduvvojit skemáhtalaččat (kaavamaisesti) máná sierra golut. Dás ealihangeahpádussan girjejuvvojit máná almmolaš eallingoluid ja mánás vánhemii mákson ealihanveahki ja ealihandoarjaga dahje bearašealáhaga erohus. Mánáidruđat eai dás váldojuvvo vuhtii eallingoluid geahpedeaddjin, go eará iežas máná sierra golut eai ealihanveahkerehkenastimis dárkileappot čuolddašuvvo. Dan dihtii mánáidruđain buhtaduvvojit skemáhtalaččat (kaavamaisesti) máná sierra golut.	Lagašvánhen	Gáiddusvánhen
Mánáid lohkomearri
1. Máná ahki
1. máná oažžun ealihanveahkki ja ealihandoarjja dahje bearašealáhat
2. Máná ahki
2. máná oažžun ealihanveahkki ja ealihandoarjja dahje bearašealáhat
3. Máná ahki
3. máná oažžun ealihanveahkki ja ealihandoarjja dahje bearašealáhat
4. Máná ahki
4. máná oažžun ealihanveahkki ja ealihandoarjja dahje bearašealáhat
5. Máná ahki
5. máná oažžun ealihanveahkki ja ealihandoarjja dahje bearašealáhat
6. Máná ahki
6. máná oažžun ealihanveahkki ja ealihandoarjja dahje bearašealáhat
7. Máná ahki
7. máná oažžun ealihanveahkki ja ealihandoarjja dahje bearašealáhat
8. Máná ahki
8. máná oažžun ealihanveahkki ja ealihandoarjja dahje bearašealáhat
9. Máná ahki
9. máná oažžun ealihanveahkki ja ealihandoarjja dahje bearašealáhat
10. Máná ahki
10. máná oažžun ealihanveahkki ja ealihandoarjja dahje bearašealáhat
Ealihangeahpádus oktiibuot (€ / mb)

Eará iežas, vuollel 18-jahkásaš mánát, GUĐET ÁSSET EARÁ SAJIS ja geain vánhen máksá ealihanveahkiDás ealihangeahpádus girjejuvvo dábálaččat dan veardde go máná dohkkehuvvon ealihanveahkki lea. Geavadis geahpádusa lea vejolaš goittotge muddet govttolažžan jus dohkkehuvvon ealihanveahkki lea vánhema ealihannávccaid ektui čielgasit menddo stuoris. Dáinna geahččalit eastadit mánáid gártama eahpedásseárvosaš sajádahkii nuppiidasaset ektui.	Lagašvánhen	Gáiddusvánhen
Mánáid lohkomearri
1. mánás máksin láhkái ealihanveahkki
2. mánás máksin láhkái ealihanveahkki
3. mánás máksin láhkái ealihanveahkki
4. mánás máksin láhkái ealihanveahkki
5. mánás máksin láhkái ealihanveahkki
6. mánás máksin láhkái ealihanveahkki
7. mánás máksin láhkái ealihanveahkki
8. mánás máksin láhkái ealihanveahkki
9. mánás máksin láhkái ealihanveahkki
10. mánás máksin láhkái ealihanveahkki
Ealihangeahpádus oktiibuot(€ / mb)

Beallelaš	Lagašvánhen	Gáiddusvánhen
ássan- vai náittosguoibmi
Beallelačča almmolaš golutPuolisosta mahdollisesti tehtävä elatusvähennys harkitaan tapauskohtaisesti. AVIOpuolisosta voidaan kirjata elatusvähennystä enintään 613,00 euroa jos puoliso on hyväksyttävästä syystä täysin toisen vanhemman elatuksen varassa. Hyväksyttävänä syynä voidaan pitää esim. puolison työkyvyttömyyttä tai hänen jäämistään kotiin hoitamaan puolisoiden yhteisiä lapsia, jos siihen on ollut perusteltuja syitä. Koska AVOpuolisoiden välillä ei ole lakiin perustuvaa elatusvelvollisuutta, avopuolison elinkustannukset huomioidaan vain siinä tapauksessa, että avopuoliso hoitaa kotona puolisoiden yhteisiä lapsia. Vähennyksen määrä voi kuitenkin olla tällöin korkeintaan 304,00 euroa. Elatuksen varassa olevan avio- tai avopuolison mahdolliset nettotulot vähentävät vastaavasti näitä summia. Puolisosta mahdollisesti tehtävä elatusvähennys harkitaan tapauskohtaisesti. AVIOpuolisosta voidaan kirjata elatusvähennystä enintään 613,00 euroa jos puoliso on hyväksyttävästä syystä täysin toisen vanhemman elatuksen varassa. Hyväksyttävänä syynä voidaan pitää esim. puolison työkyvyttömyyttä tai hänen jäämistään kotiin hoitamaan puolisoiden yhteisiä lapsia, jos siihen on ollut perusteltuja syitä. Koska AVOpuolisoiden välillä ei ole lakiin perustuvaa elatusvelvollisuutta, avopuolison elinkustannukset huomioidaan vain siinä tapauksessa, että avopuoliso hoitaa kotona puolisoiden yhteisiä lapsia. Vähennyksen määrä voi kuitenkin olla tällöin korkeintaan 304,00 euroa. Elatuksen varassa olevan avio- tai avopuolison mahdolliset nettotulot vähentävät vastaavasti näitä summia.
Beallelačča ássangolutNáitalan beallelačča buohta ealihangeahpádussan sáhttá váldit vuhtii maiddái su oasi govttolaš ássangoluin, juos son lea dohkálaš sivaid geažil iežas beallelačča ealiheami veagas.
Ealihangeahpádus oktiibuot

OLGGOSGOLUT OKTIIBUOT

€ / mb

5. Vánhemiid ealihannákca ( € / mb )

	Lagašvánhen	Gáiddusvánhen
BOAĐUT OKTIIBUOT
mánnábajádusaid oassiGo sosiálaovdduid mánnábajádusat leat ealihanovddasvástádusa vuođul máksin láhkái lassi, dát váldojuvvojit sierra vuhtii nu, ahte vánhema ealihannávcca mearrin adnojuvvo unnimusat mánnábajádusa nettomearri dallege, go golut leat seammá stuorát dahje stuorábut go sisaboađut.
OLGGOSGOLUT OKTIIBUOT
EALIHANNÁKCA

LUHTTE DOALLAN GEAHPÁDUS ( € / mb )

	Luhtte doallan geahpádus
Mánná 1
Mánná 2
Mánná 3
Mánná 4
Mánná 5
Mánná 6
Mánná 7
OKTIIBUOT	€ / mb

Luhtte doallama mearri gaskamearalaččat	0–6-jahkásaš mánná	7–12-jahkásaš mánná	13–17-jahkásaš mánná
vuollel 7 ija / mb	0,00 €	0,00 €	0,00 €
7–9 ija / mb	37,50 €	41,00 €	44,50 €
10–12 ija / mb	51,00 €	55,00 €	62,50 €
13–15 ija / mb	67,00 €	72,00 €	78,00 €

Rehkenastinprográmma meroštallá luhttedoallangeahpádusa čuovvovaš tabealla mielde. Tabealla vuođđuduvvá vuoigatvuođaministeriija rávvagii. Euromearit vuođđuduvvet navdimii, ahte gáiddusvánhen vástida luhttedoallama áigge dušše máná vealtemeahttun eallingoluin.

LUOITTU BOAĐUS ( € / mb )

	EALIHANVEAHKI MEARRIEalihanveahki máksimiin gáiddusvánhen oassálastá goluide, mat šaddet su máná ealiheamis, ja deavdá ná oasis vánhemiid lágas ásahuvvon ealihangeatnegasvuođas.	EALIHANVEAHKI MEARRIKela voi maksaa elatustukea jos etävanhempi laiminlyö elatusavun maksamisen tai esim. jos elatusapu on vahvistettu elatustukea pienemmäksi etävanhemman taloudellisen tilanteen vuoksi. Tällöin Kela maksaa elatustuen ja elatusavun erotuksen. Täysimääräisenä elatustuki on tällä hetkellä suuruudeltaan 198,13 eur/kk.
Mánná 1
Mánná 2
Mánná 3
Mánná 4
Mánná 5
Mánná 6
Mánná 7
OKTIIBUOT	€ / mb	€ / mb

Ealihanlága mielde vánhemat ealihit mánáidasaset iežaset máksinnávccaid mielde. Rehkenastinprográmma árvalusas gáiddusvánhema oassi máná dahje mánáid goluin lea oktiibuot 0,00 €/mb. Dát lea ealihanveahkki ja das lea váldojuvvon vuhtii gáiddusvánhema vejolaš luhttedoallangeahpádus..

Ealihandoarjagii, man Kela máksá, váikkuha gáiddusvánhema ealihannákca. Lagašvánhemii ealihandoarjja, man Kela máksá, lea rehkenastinprográmma árvalusa mielde oktiibuot 198,13 €/mb.

Jus gáiddusvánhema ealihannákca lea váilevaš ja son doallá mánáid iežas luhtte unnimustá 7 jándora / mb, váldojuvvo dát vuhtii luhttedoallangeahpádusa hámis maiddái ealihandoarjagis, man Kela máksá. Ealihandoarjaga sáhttá ohcat Kelas, loga lasi liŋkkas https://www.kela.fi/elatustuki

varoitus Fuomáš, ahte boađus, man rehkenastinprográmma addá, lea dušše árvalus ja dohkkehuvvon ealihanveahkkesoahpamuš sáhttá spiehkkasit rehkenastinprográmma bohtosis.

Davvi-Suoma sosiálasuorggi máhttinguovddáš figgá beaivádit fásta rehkenastinprográmma, muhto ii sáhte dáhkidit ahte rehkenastinprográmma bohtosat leat riekta.

Elatusapulaskuri - eKollega

Ealihanveahkkerehkenasti

Digi/eKollega-tuki